Básničky, Poezie, Verše

v

Pohled oknem

Pohled oknem

Ten tovární kouř naproti,
bílá, vypouštěná pára.
Sotva mladá, již i stará,
rozpouští se, vzduchem potí.

Rozlévan(ý)á všemi směry,
v proměnách hry pomíjení.
Jak prchlivé, to stínění,
kde nelze změřit rozměry.

Citlivý na proudy vzduchu,
v něž posléze pak přechází.
S čím zachází, tím i schází,
jako v dramatu bez vzruchu.

Symbolem všeho, ničeho,
zrozením plné prázdnoty.
A hodnotou bez hodnoty,
záměru vždy ničeného.
Publikoval(a): Litarts, 9.4.2022
Přečteno (69x)
Tipy (1) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Psavec

Spodek

Stránka generována 4.12.2024 07:25
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti