Anotace: ---

Zabolelo u srdce,
prosbou sepjaté ruce.
Oči pohled do dálky,
v mysli, na ty obálky.

Ať otevře, kterou chce,
spíše, nežli ovoce,
jen a jen v nich otázky,
pro nasazené masky.

Odpočiň si, nech je plout,
odepni se ze svých pout.
Co darováno, dáno,
jak to cizí nazváno?

Tak přestalo jej bolet,
vždyť větší má i dolet.
Otevře se, oprostí,
do šíře též rozhostí.

Z viny

Vše se ohledí,
novými pohledy,
oposlouchá,
i jako porucha.

Co nedomyslí,
s pocity, smysly,
se přetváří,
i mnohé zmaří.

Jedno přes druhé,
také okruhem,
klade své vrstvy,
i nad bratrství.

Publikoval(a): Litarts, 10.5.2022