Anotace: ...

Zaklepejte mi na dveře!
Zvenčí nebo zevnitř,
jak je komu libo.

Je mi mělce,
tak mělce, že se skoro přestávám topit.
Zavoňte mi přímo do nosu borůvkami,
a pak se jděte opít.
Nebo jen foukněte
vítr do mých vlasů
a propleťte je s paprsky sluncí,
která voní
zlatými broskvemi
z prosluněných časů.

Nabídněte mi rámě,
ať mohu odmítnout,
kupte mi šaty v krámě,
ať mám co svlékat,
zašpiňte mi ruce...
jistě víte proč.
Vsadíme se? Oč?
Zašpiňte mě celou,
je mi mělce.

Proměňte mě v chléb
a rozdejte mě druhým,
proměňte mě ve víno
a vypijte mě sami.
Je mi mělce,
tak mělce, tak mělce.

Je mi tak, tak mělce,
že byste mě přešli suchou nohou.
Zahrajte si na umělce:
Vymačkejte na mě
citróny lamp,
zasypte mě
okvětními plátky saxofonů
a pošeptejte mi
co napsal JeanSol Partre,
jak se směje luskoun
a kudy na Montmartre.

Pak si nazujte bačkůrky
a utečte zadem.

Publikoval(a): mnich-v-blues, 13.5.2022