Proměny
Proměny
Znovuznělá zněžnělá
tak nádherná ve svých proměnách
tisíckrát slepovaná vzpomínka
kdy kroužíš nade mnou
nasládlá vůně vody rozlité v březích
a přitom tvář zůstává strnulá
láme se v dotyku světla na stěnách
možná znovu zprůhledním
a po letech se znovu objevím
v zásuvkách tvého stolu
než zbyde jen popůlnoční melancholie...
Chybíš mi když se v březnu zaplavují louky
drolí se mé vzpomínky jako nožičky trilobitů
tisíckrát znovu slepované
jen ta vzdálenost mi připomíná let ptáků
a přitom mou tvář už pohltila noc
každý nádech cinká o stěny
v jemných konturách toho co nebylo
navzdory veršům rozbitým na střepy
miluji
přeměnu odpovědí na otázky...
Publikoval(a):
Lugilla, 26.5.2022