Anotace: .....

VĚČNÉ LÁSCE ZJEVNÉMU
Pro jedinou Tvou hlásku peklem se přebrodím,
pro jediný Tvůj dotek zapřu sama sebe.
Pro Tvoji přítomnost svou podstatu zahodím
a projevím Ti tu, jíž darovalo nebe.
ja nevim ale Bůh ví
Pro uzdravení bolestí, které Tě stíhají,
podstoupím vše, bychť v temnotu měla jít.
Já v záři Věčnosti Tvou Duši shledávám,bez Tebe, Slzičko můj duch byl by odepsán.
Tvé slzy Láskou svou přejemnou pohladím,
Tvůj kvítek duše Tvé si do srdce zasadím.
Na rty Tvé polibek Ti s nebeských výšin dám,
Tvé žití s žitím mým pro Věčnost uhlídám.
ja nevim ale Bůh ví
nedopustím, by duše Tvá se trápila v samotě.
Někdy si připadám, jak na samotě u lesa,
bez Tebe, když vadla jsem, vždy má duše poklesla.
Já nepřipouštím sobě, že duší jsi smrtelnou,
pro mne jsi Věčností zářící, nádhernou.
Co byl by svět bezTebe, prapouhý jen prach...
Já přečasto mívám v koutku duše strach,
že jednou se rozední a mou duši stesk zaleje,
že propadneš se jednou do beznadějné závěje.
Já stále tisknu Tě, jak matka dítě své před polednicí,
jsi mOU věčnou Hvězdou nad svíce doutnající!
Jsme utaveni v sobě Láskou nade všechny Lásky trůnící,
já žiji v Tobě a Tys ve mě
ó, Lásko ve mě žijící!

Publikoval(a): Anděl Lásky, 10.6.2022