V touze tom zázraku
V touze tom zázraku
V lehkém soumraku pozdních krás
tam kde se tiše line hvozdní mráz
Cestu ti naznačují staré duby
říkají jen pojď, kráčej tudy
Při putování tou lesní cestou
myšlenky těžké tě náhle nesou
Odpoután od všech trápení
říkáš si proč podstupuješ odnětí
V každodenním cyklu, běhu
však dobrovolně nepoznáváš ani něhu
Studánka z hloubi země pramení
v tvém životě jen náledí
Listí šustění
u tebe zas jen nudění
Mnohdy je to věz k smutku
že lidi odešli ke slovu od skutku
Při hlouposti z kamene
ho upusť do vlažného pramene
Je to ten co ze srdce padá
jako touha pastýři hnana
Publikoval(a):
Flamaintenebris, 14.6.2022