Bez ohledu na zítřek
Bez ohledu na zítřek
Pomalu mizím v mlze kolem slyším křik a pláč
bafometův smích pronikl do snění ovdovělých otců
žijeme jak se nám to zrovna hodí kam vítr tam plášť
zbloudili jsme někde cestou k prahu svého domu
jako kluk vychovaný vlčí smečkou se kradu za svitu měsíce
zřím faleš v lidských srdcích hoď kamenem kdož jsi bez viny
hledáme elixír mládí abychom vydrželi co možná nejvíce
málokdo tuší jaké hrozby přinese dvaadvacáté století
chvíli sečkej příteli neboť celého tě svírá velký strach
zestárl jsi a pozbyl tak sílu pevně uchopit kopí osudu
stejně nakonec všichni dojednoho rozplynem se v prach
zůstanou jen zapomenutá jména na kamenném náhrobku
udělej si pohodlí synu budu ti vyprávět o tom jaký je život
až budeš bloudit sám v temných zákoutích lidské duše
na chvíli zavzpomínej jak blaženě tehdá každému bylo
v dobách kdy jsme brázdili azurově modré moře
aniž bychom odkryli tajemství skrytá hluboko uvnitř pyramid
kde leží návod k přirozené kráse těch pradávných dívek a žen
říkají jak se máme všichni urychleně napořád uskromnit
kdo chce zbohatnout ať vypne televizi zkusí praktikovat zen
žoldáci z různých končin přišli prolévat krev nevinných
bylo nutné povolat speciální elitní tým k nastolení pořádku
nakonec vždycky prohraje ten kdo chce vše nebo ještě víc
buďte obezřetní na to co k vám doléhá z novin a éteru
řekni mi zda jsou mé názory správné jestli se nepletu
než začnou jednoho po druhém do detence zavírat
asi mi zakážou verše psát zcela zruší svobodu projevu
jak na nás budou naši potomci za čas vzpomínat?
Jako na pokusné krysy hračky a loutky mocných
kdy nám ani bohyně Sekhmet nevyléčí otevřené rány
bohužel bude dávno pozdě začít upřímně prosit
o odpuštění za zločiny které se již dávno staly
a byť nikdo není dokonalý tak dobře vím že síla je v lidech
nastala doba vyložit karty máme víc žolíků než protihráč
užíváme menší množství narkotik abychom zvládli další týden
dlouhá párty znenadání skončila zůstala jenom spalující zášť
je časté že nejvíc hříchů probíhá pod rouškou noci
vysoká rychlost promile v krvi další mrtví na cestě
navždy jsem zatratil boží víru místo toho začal věřit
že mezi námi jenom těžko budou strážní andělé
zvedni hlavu pochytej do úst projednou pár kapek deště
a dokaž mi jak stále zvládneme souznít jako bratři a sestry
americký sen není skutečný jakmile si růžové brýle sejmem
záhy tak uvidíme jenom další směšné zákazy či tresty
rádi bychom prolomili kletbu věčného strádání
nalezli důvod proč je pravda již léta na blacklistu
snad ještě můžeme opustit ghetto kde nás drží od dětství
tento systém mě asi nejspíš brzy označí za extrémistu
život je jako hrající blues přesto mami zůstaň klidná
v případě mého předčasného možná tragického skonu
nové sémě vyraší jejich srdce budou po početí čistá
nač ronit slzy až přijde smrt vždyť narodím se znovu
tam uprostřed přezelenalé louky poblíž chladných hor
začnu tiše meditovat abych zbavil svou hlavu myšlenek
možná se ženou a dětmi poskládáme z voňavého dříví vor
společně vyplujeme za východu slunce bez ohledu na zítřek
Publikoval(a):
Makaveli, 19.6.2022