Cesta za štěstím
Cesta za štěstím
CESTA ZA ŠTĚSTÍM
Slunce z oblohy jak lampion září,
krůpěje potu kanou mi z tváří.
Přemýšlím o tom kým vlastně jsem,
bolest a strach jsou pouhý vjem.
Z tohoto místa kde právě stojím,
vykročit dopředu hrozně se bojím.
Tíží mě pocity, jsem trochu nesvůj,
Srdce však říká, jen pojď a nestůj.
Světem se projdem jak parťáci spolu,
dívej se dopředu a nejenom dolu.
Zpříma si prohlížej svou cestu štěstí,
je plná zážitků i drobných neřestí.
Občas se objeví bolest a trápení,
to k tomu patří, je to jak znamení.
Znamení toho že přišel čas se rvát,
svou kůži lacino nikdy nesmíš dát.
Životu postav se a ukaž mu sílu svou,
že války s nepřízní jsou vlastně hrou.
Že se ho nebojíš, vždy budeš bojovat,
abys pak nemusel ničeho litovat.
Když přijdou nesnáze lékem je smích,
nechat se zlomit byl by vlastně hřích.
Stále si udržuj své myšlenky veselé,
a když se to nedaří pomůžou přátelé.
Ti jsou tu vždy když odhodlání ztrácíš,
když jako v mátohách někdy se potácíš.
Jsou tady vždy když přijdou slzy, zmar.
nejlepší přátelé jsou nejvzácnější dar.
Publikoval(a):
Cabasek, 20.6.2022