Anotace: ...

Anděl mých nadějí znovu víčka přivírá
pod oblohou přilepenou k fasádám domů
zdravím tě, příteli
a své rozmary vmývám ti do tváří.

Je to už strašně dlouho
kdy město naposledy tak poklidně krvácelo-
ve všech jeho střípcích dýchám stovky svých vět
které se nikdy nezrodily.

V tom opravdovém okamžiku osamění
v neočekávaných hříčkách času
rozpadají se má slova
jako bych znovu mohla být

tvůj věrný čtenář
myšlenek

Publikoval(a): Lugilla, 15.7.2022