Anotace: ---

Upír - aneb nejen sladce

O tom, jak z krve dárce,
upíří se stal zrádce.

Piješ mi krev,
zaúpěl hněv!

Byla tou zvanou, co laská,
spíše jen hrou, slibovanou.

Jako oheň, jenž se vzňal,
avšak prudký vítr vál.

Sfoukl ji v chlad a popel,
písní vzor pěvec dopěl.

Krvavá to byla láska,
když pouta její praskla.

Místo darů, vzala krev,
a zpěv, proměnila v řev.

Žil, byl,
jeden upír,
jenž krví se upil.

Pošta

Bol, tíhu vzdechů,
i tvrdost kašle,
či střety spěchu,
vám život zašle.

Polibky na rtech,
bolestné rány,
štěstí, obrat v pech,
úřad tak zvaný.

Doručí se sám,
co komu má dát.
Pravdu, zdání, klam,
někomu i mat.

Ta živá pošta,
ten poštovský pán,
vždy ví, a proč ta?,
všemocně nadán.

Publikoval(a): Litarts, 12.8.2022