Kurzor / Tolik básní
Kurzor / Tolik básní
Kurzor
Ten kurzor odměřuje,
po vteřinách a čeká.
Od všeho mne odvléká,
nevím, co ověřuje.
Rád bych i něco napsal,
veršem jemu oddaný.
Ne král, jako poddaný,
vděčný jeho vazal.
Za vším slovem a větou,
ta vteřinová čárka.
Stále velí a láká,
však myšlenky se pletou.
Co mi tak tu sděluje,
abych míru v nich hledal,
v nouzi pak se nevzdal,
měří a odděluje.
Tolik básní
Myšlenek a obrazů,
hledání i odkazů,
jak by báseň měla znít,
o čem smýšlet, čím si snít.
V inspiraci životem,
kolem vším, co upoutá,
třeba z kouta do kouta,
příroda častým mottem.
Jen tak si psát a žít snad,
s citem střídmosti v duši.
Vírou stále něco přát,
podle srdce, jak buší.
Publikoval(a):
Litarts, 18.9.2022