Přemožená
Přemožená
V nesnesitelném tichu,
jsem bard co nezná noty,
v tíživém okamžiku,
upadám do prázdnoty.
Jsi nevinný i vinný,
nelze tě soudit snadno,
řítím se do hlubiny
a nedohlédnu na dno.
V tom příšerném tichu,
jsem básník,co nemá slova,
svou poraněnou pýchu,
léčím si zas a znova.
A žádný mudrc v zemi,
mi pomoct nedokáže.
Opuštěná všemi,
můj osud se na tvůj váže...
Publikoval(a):
Šárka B., 17.4.2011