Anotace: Milí potenciální čtenářové:-), dávám Vám v plen svoji Malou sbírku vášní, která vznikla z jedné malé platonické lásky k muži, který mě (ani sama nevím proč a čím) velmi okouzlil a jen při pouhém pomyšlení na něj vznikaly téměř samy tyto verše...

CIZINEC
To nejste Vy
to nejsou Vaše slova
to někdo jiný se za Vaše číslo schoval
tak nezbývá než věřit sobě, věřit Vám
co řekl jste ve virtuálním tichu
že Vám nejsem k smíchu
že nejsou Vám k smíchu ty city, byť platonické
vždyť přece milovat je lidské,
tak řekněte tomu cizinci, co za Vás mluví
že pokud nevedou ho jen nízké pudy
má Vaše kouzlo a Váš vnitřní šarm,
že ráda ho ve svém srdci přivítám

JE MI…
Je mi krásně, je mi smutno
Je mi smutno, je mi krásně
je mi krásně smutno
je mi smutno krásně
jen myšlenka na Vás
nutí mě psát básně
slova se sama do veršů skládají
když na Vás myslívám potají
proč mám to nutkání skládat rýmy
proč osud si ze mě tropí šprýmy
když stejně nemohu Vás mít
a o životě s Vámi můžu jen marně snít
a snad ani nechci Vás zatáhnout do svého osudu
ne že by mi dělal ostudu
ale někdy není lehké ho žít
na to velká síla musí být
ode mě… i případného muže
jen on sám o tom rozhodnout si může
zda podstoupit chce to, co se s ním pojí
vím, že hodně mužů se toho bojí
ve dvou se to sice táhne líp
však chce to nadhled, chce to vtip
každý dělá to jak umí
a Pan Bůh nahoře jen kouká
jak vybruslit mám z toho faux pas
by nebyl uražen Jeho jemnocit
když slovo na „č“ by se rýmovalo líp ?


BOLESTNÁ NADĚJE
Tak dlouho již neviděla jsem tu tvář mě tak milou
co přitahuje mne jak magnet nějakou neznámou silou
srdce mě bolí při pomyšlení
že všechno je jen marné snění
že nikdy neskončím v objetí toho muže
nikdy nepolíbím jeho mužné paže
nikdy nevrátí se mi ten cit
co jen v mém srdci skrytý musí být
proč jen ta láska nešťastná být musí
proč kvůli němu dělám psí kusy
co nikdy v životě jsem nedělala
abych někomu báseň psala
ale já opravdu nic víc než úsměv nechci
respektuju Váš nezájem
jste zadaný, to řekl jste přeci
že něco k Vám cítím, je má chyba jen
proč vybírám si muže nepřístupné
a neberu ty, co se nabízí
vždyť někoho milovat je nutné
život bez lásky je na krizi
já v ní však stále věřím
ať bude Vaše nebo ne
kdy se tak stane sama nevím
ale jednou ta chvíle nastane
že budu vznášet se na křídlech lásky
jak Fénix co povstal z popela
tak proč si zatím dělat vrásky
vždyť jsem ještě mladá docela ?

DAR NEBO PROKLETÍ
Je to dar či prokletí
myslet na Vás, na Vaše objetí
je to prokletí či dar
milovat toho, kdo nemůže mi být dán
mučit se láskou a sladkou představou
že slunce, co vychází nám nad hlavou
jen pro nás dva v tu chvíli svítí
kdy užíváme si navzájem svého bytí
kdy jeden druhého něžně poznáváme
a přitom vůbec nikam nespěcháme
neb čas se pro nás v ten moment zastavil
a dal nám prostor abychom tu jeden pro druhého byl…
to vše je jen v mých představách
a já začínám mít strach
že ten sen se nikdy nenaplní
láska se nedá vynutit, když není
když jen jedno semínko je zaseté
těžko se květina s tou druhou proplete
by pak spolu až do smrti byly
ne, nikdy nezažiji s Vámi tuto chvíli…
Tak už přestaň snít ty blázne
ať Tvá duše z toho šťastně vyvázne
a může se otevřít tomu
kdo bude Tě milovat víc než sebe
jen musíš děvče uvěřit tomu
že i Ty zasloužíš modré z nebe

POZNÁNÍ
Smutné je poznání, že nejsem tou
pro níž srdce bije pod roušky tmou
ni Vy, ni cizinec, ani ten z Francie
žádnému kvůli mě srdce nebije
a to mé tak touží schoulit se v náručí
někoho kdo znovu lásce mě naučí…

LADĚNÍ
Zas byli jsme tak krásně sladěni
včera do modra, dnes do černa
škoda, že z toho nepramení
i naše láska vzájemná
jen jedno srdce po lásce touží
to Vaše už je zadané
to mé se jenom marně souží
a nechce slyšet Vaše ne
chci s Vámi souznít tělem i duší
vždycky když vidím, jak Vám to sluší
políbit a obejmout bych Vás chtěla
aby se setkala naše těla...

DÉŠŤ
Dneska jste nejel,
nechtěl jste asi
aby Vám déšť smáčel vlasy
i když ta kštice není už hustá
je lepší když jí líbají ústa
ty moje rády by dotkly se Vás
jen kdyby nadešel ten správný čas
kdy naše pohledy spolu se střetnou
a v srdcích zažehnou lásku věčnou
a pak bok po boku šli bychom žitím
do konce našeho zemského bytí…

BEZEJMENNÝ
Můj pane beze jména
má náklonnost k Vám je věčná
stále po Vás touží jedna starší slečna
co se do Vás zakoukala a sama neví proč,
když možnost být s Vámi je spíše z říše snů, než z realit…
nikdy spolu nebudeme sdílet byt,
snídat ani večeřet
nikdy nepohladím Vaše černé kadeře
a Vy se nikdy nedotknete mých krátkých vlasů
nikdy nepoznám barvu Vašeho hlasu
je jistě milý stejně jako Vy
škoda, že tohle vše jsou pouze představy
Jen jedno objetí, jedno políbení
ať je zas o trochu blíže to, co není….

SRDCE PLNÉ LÁSKY
Mé srdce je plné lásky, ale není, kdo by si jí vzal
to dělá mi na duši vrásky, snad se ta láska nezmění v žal
proč nikdo nechce tu tunu lásky, snad není bezcenná
ani Vy, ani další muži bez jména…
nechtějí sevřít mě v náručí a svému srdci poručit,
aby milovalo tu duši bolavou, co marně potácí se tmou
a Ti co by chtěli, zas nechce srdce mé
to srdce bůhví kým prokleté…

POTĚŠENÍ ČI ZDĚŠENÍ
Jste potěšen či zděšen
když je kolem Vás houf slečen,
a jedna na Vás myslí víc, než je Vám milo
jste potěšený či zděšený, když kolem Vás krouží ženy
a jedna z nich by byla ráda, kdyby něco bylo…
je to potěšení či zděšení, když jedna paní, co pro Vás nic není
by chtěla, aby Vy jste pro ní byl vše…
je to potěcha či děs,
když jedna slečna, žena i paní
by s Vámi chtěla vyrazit na lovy beze zbraní…
já jsem ta paní, žena i slečna
co na Vás myslí do nekonečna
já jsem ta slečna, paní i žena,
však pro Vás stále beze jména
já jsem ta žena, slečna i paní
co stále čeká na pozvání…

TO VÍ JEN BŮH
Mám zase veršovat, není to marné
mé srdce po Vás sice stále prahne
však hvězdy nám zatím nepřejí
netouláme se spolu alejí
jsou teď stejně smutné jako moje láska…
nevaříme spolu oběd, oheň v krbu nepraská
od společné večeře ke snídani je cesta dlouhá
to vše je stejně jen moje touha
co je s tou Vaší ví jen Bůh
snad jednou mi splatí lásky dluh
pokud je pravda, že ON v každém dřímá
můžeme začít pěkně zpříma
netřeba dalších okolků
vždyť známe se dlouho, i když jen o vidění
tak ať už to není jen marné snění
ať máme pusu od vdolků :-)


MILOVAT
Milovat a být milována
to je to oč tu běží
má láska zatím stojí jen u zavřených dveří
kdo bude za nimi, zatím nemám zdání…
mám však jedno velké tajné přání
aby to byla Vaše láska, co mě tam čeká
řekněte, co jste to za člověka
kde berete to kouzlo co mě tak mámí…
kéž by to bylo i Vaše přání
poznat a milovat mě k zbláznění…
ve Vás ta láska zatím není
tak stále čekám na jiskru
co zažehne ten plamen
zatím se můžu jen modlit
AMEN :-)

PŘÍZEŇ
Tetelit se ve Vaší přízni bylo by mi milo
po té přízni mám já žízeň, pilo by se pilo
však ta přízen nepřichází
zdá se, že jí něco schází
co mám pro to udělat
abyste mě chtěl mít rád?
malovat se, usmívat se, dát Vám pokoj, nedívat se
provokovat, usilovat, mít na oko nezájem
škoda že ta přízeň Vaše není má, je to jen sen…

SRDCE
Když se srdce zmítá láskou a není žádný adresát, který by tu lásku přijal,
nezbývá než mít se rád
vždyť i zdravá sebeláska může dobře naplnit
život, který bez lásky je jako dlouhá bílá nit (co nemá co šít)
třeba pak tak sebeláska jinou lásku potká
společnou nití vyšijí pak malý (velký :-)) poklad

OSIŘELÁ ZASTÁVKA
Osiřelá zastávka bez Vaší přítomnosti
probouzí ve mně pocit lítosti
proč asi zastávka stala se sirotkem
proč nevidím Vaši tvář za oknem
stýská se stýská nám oběma
po tom milém muži bez jména
co svou postavou vždy zastávku zdobil
a mou přízeň si bůhví čím vydobyl
tu přízeň, o kterou nestojí...
jen mile usměje se, pozdraví...
ale mým přáním je zajít ještě dál
aby v budoucnu jeden při druhém jsme stál
tak zastávko, splň prosím mé přání
dej ať je zase ten muž k mání
ať zas aspoň úsměvem potěší srdce mé
co láskou k němu je zakleté...

SBÍRKA VÁŠNÍ
Má sbírko vášní
už jsi plnoletá
mám Tě snad poslat do světa...?
co asi řekli by Tví čtenářové?
jak by ses jim asi líbila..?
psát verše o lásce není nové
možná, bych Tě tím zabila...
a nebo myslíš si, že někoho bys potěšila..?
kdybys v krásném brožovaném kabátku byla a šla se podívat do světa?
co asi řekl by profesionální poeta na tyto verše neumělé
snad bych za ně neseděla v cele
stačí, že tam mé srdce bije
život v lásce je pro mě zatím utopie
ale snad bys potěšila někoho, kdo jak já miluje jen potají
škoda, že stud a bázeň mi brání, aby Tě lidé poznali...
mě samotné se ty verše líbí
(snad nejsou v nich moc velké gramatické chyby :-))
hladí mě, i dojímají, tak jak by básně měly
snad aspoň v budoucnu najde se čtenář, se kterým prožiju vše, o čem je zde psané
už se na Vás moc těším pane :-)

27
Zase mi Vás asi ta 27 ukradla
já to chápu, je mladší...
škoda jen, že nemám tak dlouhá chapadla
abych si Vás zpátky přesadila k sobě
v mé duši je prázdno jako v hrobě
Vaše láska je v nedohlednu
a ta moje mě tahá ke dnu
ze kterého se jen těžko odrážím
řekněte, proč Vám nescházím...?!
já opravdu nevím čím a proč jste mě tak omámil
ale dala bych nevím co být s Vámi, aspoň na pár chvil
obejmout Vás a políbit, schoulit se ve Vašem náručí
jenomže tohle vše Vám nemohu poručit
vynucená láska není krásná ani šťastná
ale na mě už určitě čeká...
taková, ze které se mi hlava zatočí
jen to asi nebudete Vy, s kým si budu hledět do očí...

Publikoval(a): Ať se Vám líbí..., 14.10.2022