Anotace: Cestou necestou...

Jako dech vesmíru,
cítíš tu ve chvíli
šustění papíru,
čekání na víly

Jak vítr odvane
naděje, myšlenky,
zbydou tu jen slzy,
a srdce milenky

co tuší, co dobře tuší,
že kuší hvězdu nesestřelíš,
že buši, za tvoji duší
se vydají jen ti nedospělí

Jak houpá, tiše houpa
osud loďku mou
Houpá ta chvíle hloupá,
snad nebude mi osudnou.

Doufám, že s vírou stoupám
dál k cílům svým,
vzdávám se svým touhám,
i za cenu tvých vítězství.

Publikoval(a): michaela07, 24.10.2022