Mořská pěna
Mořská pěna
Květině opadaly kvítky,
když vyrostla z mořské pěny,
zbyly jen křehoučké snítky,
které ti nikdo nedá do vlasů.
Ve vzduchoprázdnu, kde nejsou stěny,
plameňák je ptákem pro krásu.
Z oceánské hlubiny,
přišla na zelený koberec,
Venuše zrozená z lidské viny.
Oblečená – neoblečená,
člověk – žena nebo věc,
slabým závojem natřená.
Nad korálovými útesy,
i nad plážemi s deštníky.
Tam, kde hukot mění se v jezy,
letí v poryvech větru racků letky.
Otevírá se ráj i peklo,
jako když přichází noc i světlo.
Publikoval(a):
Antek, 3.11.2022