Lady Poezie
Lady Poezie
Měl jsem tu čest potkat lady Poezii
osamělou za mřížemi plnou smutku
je zřejmé proč nám ji tak náhle odcizili
paní hlásajíc mnohdy nelichotivou pravdu
měla ošklivé krvavé šrámy po těle
ochraptělý zdál se mi jejího hlasu tón
truchlící v srdci mnoho žalu beznaděje
skoro jakoby si někdo přál její brzký skon
je však těžké pohřbít krásu ve slovech
bolest vtisklou napůl vypsaným perem
díky Vám objevil jsem světlo ve stínech
a zima zdála se být předčasným létem
snaží se poplivat hlubokou moudrost
tvrdí jak jste dětinská a oblíbenkyně lůzy
já však s radostí vstupuji na vaši farnost
jen abych si natrhal pár orosených růží
složených ze slov a zvukomalebných rýmů
již dlouho jste mou ofenzívou proti nepříteli
provázejte mě prosím až do doby co zemřu
buďte mým strážným andělem nadosmrti
ještě než poslední listopadový strom opadá
vyčkám na západ slunce až se trochu setmí
mým útočištěm pak bude vaše bohatá osada
kde se rád pohostím od srdce psanými verši
Publikoval(a):
Makaveli, 5.11.2022