Anotace: Lukáši U. mému příteli ze zelené stezky.

Až měsíc vyjde nad obzor,a něžný opar z lesů vstane.
Až z říčky Haldy jemný vánek,přinese vám k chatě spánek.
Až zavřeš oči, slova spolkneš,snad najdeš lásku v srdci-- pane.

Lásku k tomu v čem jsi rád kde šťastný je i kamarád.
Lásku k lesu, k louce, k říčce,lásku k trávě voňavé.
Lásku k tomu kdo ji pro vás kosil,kdo navoněl ji a pak zrosil.

Tebe dal a jiným vzal,ty se můžeš rosou brodit,můžeš boty klidně zout
Jiný tělo nebo srdce suché má jak loňský troud.
Není vskutku brachu těžké,vyřknout slova- ucpat uši
Není těžké vyřknout soud,co máš v srdci kamaráde?
Je to láska nebo troud??


Můžeš ten dar jen tak přijmout,nač pak vděk a pokora.
Můžeš všechno kamaráde-ego to je potvora.
Můžeš nám dát kousek sebe-kdy to tebe vyhovuje?
Můžeš klidně zase mlčet to však lidi nespojuje.
Můžeš chtít a pak nechtít,můžeš brát a zase dát.
Můžeš být i kamarád.

Až se příště voda v Haldě,zase trochu zakalí
Mysli prosím kamaráde na ty co vždy čekali.
Čekali a prostě byli ve dne v noci pro tebe.
Mysli prosím na ty druhé někdy víc než na sebe.

Publikoval(a): MIDAZLU, 2.2.2023