Anotace: Složeno někdy v roce 2007 ve VVP Doupov

Noc je černá jako mazut,
všechno kolem usnulo,
jenom v lese, v hustém křoví
tajemno se pohnulo.

Oči jako divé zvíře,
v těle instinkt zabíjet,
v hlavě křičí věčný rozkaz:
kamarádi: „Nabíjet!“

Před pár týdny hustou mlhou
letadlo se drápalo,
pak pár chlapů s vírou v srdci
do černé tmy skákalo.

Teď jsou v cíli svojí cesty,
už jim slyší srdce bít,
už jen krůček s dýkou v ruce
a pak ruku přesnou mít.

V hustém lese stín se pohnul,
strážného jen slabý vzdech,
do černého ticha lesa
poslední to jeho dech.

Teplá skvrna barvy rudé
na šatech mu vykvetla.
Jen tak dále, kamarádi,
splnit úkol do světla.

Když pak světlo nového dne
po dlouhé tmě nastalo,
za zády se kdesi v lese
výbuchů pár ozvalo.

Výsadkáři z české země
úkol těžký splnili,
poděkujme spolu bohu,
že to dneska přežili.

Kolik ještě dobrých mužů
život v boji nasadí,
než si někde v malém domku
na klín synka posadí.

Publikoval(a): MIDAZLU, 21.2.2023