MÁ PÍSEŇ PRO DUŠI
MÁ PÍSEŇ PRO DUŠI
zastavím se jako strom a zaměřím se na větve
vyrobím listy si na paži
a prorostlé kořeny z chodidel v teple
svoje geny na kytary...za světla
prohřívám akordy
aby na omak rozkvetla
má píseň pro duši
tolik krásy z oken ve mě
tolik nejistoty co se tváří někdy temně
a když se schovával do korun bez tíhy
pořád mu hvězdami na cestu svítily
jako proslov co tají dech činem až za větou
s ledovým klidem mnou laskavě zatřepou
a pozvou mě na vrchol nalepit plakáty
podpořit na oko ztracené návraty
Publikoval(a):
Martin Havlíček, 21.3.2023