Až jednou mi bude ctí
Až jednou mi bude ctí
Ten čas minul milí lidé
já jsem se narodil po sezóně
však srdce patří jiné době
je mi smutno, ale postávám klidně
čas dětských hřišť a veselí po lese
pán v dlouhém plášti na nádraží
mávající své dceři s vnoučkou
čas přátelství co břímě přenese
lán lesklých stébel v další parafrázi
dětství v babiččině objetí a cukrem moučkou
tolik skvělých věcí nelítostný čas vzal si sebou
hledám tě v mracích tam nad tebou
je totiž nezbytné zůstat v klidu
ponořit se můžeš jen jednou do toho lidu
nelze jen stále k minulosti se obracet
nebo ošoupané karty do krabičky vracet
nostalgie předadá po nocích a ve dne ale spoustu lidí
proč s tím nikdo nic nedělá a starým lidem tu není k žití?
solidarita dnešního systému jen na oko hraná
mnoho jedinců se nechce dožít dalšího rána
uvědomte si, že to je jak v tom pokusu
vzal vědec myši a umístil je do tubusu
měly svůj domov, svůj Myší ráj
tak se to jmenovalo a on byl jejich pán
žily si klidně jen do té doby
než žití jim sebralo předepsané noty
samci se neměli ke kopulaci
a nakonec to zaniklo jako svoboda po listopadové revoluci
jsme neschopní, chce se mi brečet
náš národ neměl nikdy na kolenou klečet
dříve jsme toho uměli opravdu hodně
byla to síla co používala se kloudně
Publikoval(a):
Flamaintenebris, 24.3.2023