Anotace: ........

Jsem opuštěná slza,
v modrém moři stesku.
Jsem zrezlá kotva, mrzák,
na obloze blesků.

Hrůzostrašný nezájem, samota,
zabíjí mou naději.
Ač je pondělí nebo sobota,
oni, se vždy pomějí.

Kdo oni?
cizí páni,
a dámy,
mě obloukem obcházejí,
a jen posměch házejí.

Tak nechte mě!
Prosím nechte mě,
já chci jen šťastný být,
a né přežívat, ale žít.

Kritiku snesu,
i třeba k zemi padnu,
ztratím se v lesu,
nebo jak kytka uvadnu.

Jen mi prosím,
neubližujte,
když mě neznáte.

Publikoval(a): Antek, 16.4.2023