JEDNODUCHÁ PÍSEŇ
JEDNODUCHÁ PÍSEŇ
už se nikdo nehledá
i když tančí v dešti
z mokra žije proměna
i tam se můžem těšit
vyměňují stavy z nouze
za probuzené hrsti
za odměnu přišla bouře
aby opadalo listí
iluze má krátké nohy
a neohebný jazyk
jako když se všichni bozi
potkaj zase nazí
oblékaj se zpátky v čase
v pokojích svých srdcí
jak jednoduchá píseň naše
co slzy zase pustí
na jevišti spolu drží
za ramena řetěz
reflektory hmotu mlží
aby maskovaly měšec
co se v rytmu stejně třepe
Publikoval(a):
Martin Havlíček, 19.4.2023