Anotace: jedno krásné dubnové odpoledne

Poklekneš, zaměříš, cvak cvak
prohlédneš, poměříš, tak i tak.
Zrak padl Ti na mne,
chvíli jen zíráš,
pohledem uhýbáš,
nesměle se ptáš:
"Slečno, já fotím, mohu i Vás?"
Červeň mě pokryje,
zlehka uhnu pohledem,
pohled tvůj však odkryje,
že není to vzhledem.
Zlehka se podívám, jak se díváš,
a Ty.. jen nesměle, nadšeně kýváš.
Zvábit se nechám, fotky jen plynou,
nespěchám, počkám až červánky zhynou..

Na sklonku večera, noci
kdy máš mé fotky ve své moci,
Stoupneš si přede mne,
"Múzo má, vílo,
mohu Ti ukázat své mistrovské dílo?"

Publikoval(a): Radusshkaa, 21.4.2011