Anotace: ---

Svěřenci duše

V poutech mysli, za letu ze snu,
duše hledá ve vlastních koutech.
Pohledem touhy i ke krásnu,
s širším tak vstřícným ohledem.

Co by dala a sama zmůže,
víru s mírou tak spolu snoubí.
Nesvede víc však bez výztuže,
touha jen ke spáse nevede.

Ach tak

Prokletí nouze?
Ale kdepak,
ta je přece v touze,
a blahobyt je pak.

Kde to jsem

pokosen
snad jen sen
mi zdá se
o snaze.

V úsilí
se sílí
pro chvíli
být milý
povznesen.

Tak stále
namále
pak dbale
zas čilý.

Publikoval(a): Litarts, 1.6.2023