ZAPOMNĚLI JSME,VZPOMNĚLI JSME SI
ZAPOMNĚLI JSME,VZPOMNĚLI JSME SI
zůstali v kontaktu s bdělou verzí
leč hlouběji pod povrchem
vdechovali do plic kamenné moře
uvolněné úderem elektronových orbitalů
programy ztratily na významu
vnímali se jako součást všech dozvuků
v éterické bublině blaha /stáda/ ?
vypotili plnou nádobu těžkých šroubů
zpevňující výbuchy neředěných srážek
"zapomněli jsme všechno ztratit
abychom to pak mohli
znovu nalézt"
konečně uvolněné svaly
přijímají rozpětí labutích křídel
které je kdysi už chtěly probudit
zprůtočňují takty
rodících se písní
znějící již věky
v nekonečných smyčkách
a proto nakonec zjistili
že se báli sami sebe
avšak podezřívali okolí
VZPOMNĚLI JSME SI
podávaný větrník
pod slunečníkem ve stínu
ulehneme na seník
k archivnímu vínu
půlměsíc si přivoní
jak vodoměrka k rybníku
v úplňku se docvrnkaly
kuličky do ďolíku
rozfoukali pozvánky
jedním dechem do schránky
a jak znějící klarinety
pupen záhy zrodí květy
a spletené copánky
se rozmotají samy
padli jak čerstvě uzrálé plody
aby starému zákonu smazali kódy
a zorničkám prohloubili studny
z dlaní si věštili rozvětvené proudy
z údolí duše pramenily
až zanikaly soudy
pustili se
rozpustili
spustili se
odpustili
podali se abecedě
fauně
flóře
vedle sebe
žili byli kolektivní
i sami sobě
atraktivní
Publikoval(a):
Martin Havlíček, 4.7.2023