Anotace: ...

Uprostřed horkého žáru parné noci
nemůžu usnout ruší mě sten bezmocných
usedám ke stolu pár veršů bude ku pomoci
poněvadž momentálně není zrovna blahobyt

svět se mění k horšímu to je zřejmé bohužel
matky vychovají syny a dcery se slzou v oku
na gauči hledím z okna úsměv z tváře lidí odešel
neboť osud země svěřili do rukou pošetilých cvoků

možná má lidstvo svůj vlastní rodokmen
plný vrahů, násilníků, notorických lhářů
občas to vypadá jako opakující se špatný sen
který jaksi nekončí ani s odstupem času

kyselý déšť nenaplněné touhy, pláč
nad válečným polem se kouří z děl
nelze utéct osudu tak co holt naděláš
na místě kde rychle přibývá mrtvých těl

možná jsme vězni již od svého narození
kdo ví kolik je mezi námi zhrzených milenek
s naší náturou asi jen těžko dojdem ke spasení
pyramida padá už není třeba platit v dolarech

rád bych zažil milování za svitu hvězd či měsíce
sledoval jak lékořicová vůně tvého šatníku odeznívá
to jediné na co teď momentálně myslíš jsou peníze
pamatuj ale že štěstí řídí ten kdo je právě u koryta

zatímco jsou všichni sjetí že sotva vidí ten zmar
já našlapuji kolem aleje ztrouchnivělých hrobů
blahoslavený buď ten kdo by okovy útlaku zpřetrhal
jednou jistě najdeme tu správnou cestu domů

je to jako předem nezdařená tajná mise
dobrovolně nikdo nedá hlavu pod ostří gilotiny
ten kdo má moc bude rychle chtít ještě více
bez ohledu na to jestli elity... milují své děti

Publikoval(a): Makaveli, 20.8.2023