Anotace: 2017

vykašlat bolest
dávkovat pravdu
z ucpaných chodeb
už není kam zahnout

z puberty zbytky si
namazal na chleba
přidal jed na krysy
co tím vším sledoval ?

před dopadem na podlahu
namazanou stranou
strčí hlavu do záchodu
už nechce mít nic s karmou

když před sebou není nic
tak ego zuří jako zubři
vypaří se někam pryč
aby byl...zas kapkou v moři

přestal tam uctívat světýlka z diskoték
nesvítí na dotek
jen oči má nateklé

zváží své blízké na obloze noci
hvězdy jak mince
maj pro i svá proti

jako poslední přání před spaním
kam zalezlé stíny se schovaly před ránem
temná noc duše těla se zastane
aby si na cestě k prožitkům nebránil

zůstal mu jen kapesník co se blbě šklebí
usmrkanec z doby
co neustále škodí
od času co je živ
z přetvářek a křivd?

mapa posedlých krajin ve mě
se ztrácí ve velkoměstech
v nemocném prostoru
kde nikdo už nic nechce
jdu se mrknout nahoru
aspoň na chvíli
ven z klece

Publikoval(a): Martin Havlíček, 15.9.2023