Přemítání
Přemítání
poslední žár paprsky daly
za obzor se slunce skrývá
do červánků se nebe halí
přichází tma, tak už to bývá
luční kvítí hlavy kloní
a v kapkách rosy kane žal
nejedno oko slzu roní
že soumrak další den nám vzal
tiše sleduji ten koloběh
a otázky se v hlavě rojí
proč je život velký spěch
a proč se člověk smrti bojí
proč nám neúprosně vládne čas
a v jeho stínu se život ztrácí
proč rozpouští se denně v nás
a proč se stále v kole vrací
pak procitnu znovu při svítání
které dá mi novou touhu žít
vždyť život je plný přemítání
a jeho součástí je krásné být
Publikoval(a):
James Libustka, 22.4.2011