Dušičková
Dušičková
Žluté listí k zemi padá
Mlha dálku očím skryje
Rozhostí se krásné ticho
Tam na břehu řeky Dyje
V tichu duše,v tichu lesa
Můžeš najít divné stíny
Za nehtama smutek nosíš
Je to smutek rodné hlíny.
Zapal v sobě zas ten plamen
Řekni to své „bude líp“.
Zažeň stíny z mlhy kruté
V dáli čeká ten tvůj Říp
Ty se hochu trochu bojíš
Že můžeš býti nahrazen
Však spíše z úcty k lásce tvojí
Rád bys zůstal nezrazen
Zanes svíci,nejen k hrobům
Rozsviť světlo v duši svojí
Ať se rána co tě bolí
Ať se jednou pro vždy zhojí
Když svět kolem tiše projde
Jako zloděj po špičkách
Budeš dále šťastný snílek
Bez slziček na víčkách
Neodkrývej hochu pravdu
Budeš hochu dál žít v míru
Nebo usni spánkem věčným
Nesmíš nikdy ztratit víru.
Bez víry a bez důvěry
Těžko hochu přežiješ
Bez těch věcí nejsi mrtvý
Ale ani nežiješ.
Publikoval(a):
MIDAZLU, 1.11.2023