Venušino dílko / Pro milou
Venušino dílko / Pro milou
Venušino dílko
To světýlko v kopci u lesa,
co tam i malý hotel stojí.
V noci nad obcí si tu plesá,
z dáli, podél polí se strojí.
Svitem bodu, s paprskem kolem,
jako ta nebeská Venuše.
Mýtem zrodu, vždy brzké vzdorem,
jak to i městská směna zmůže.
V tom místě se jen jedno třpytí,
s poselstvím přísným do daleka.
Tmou čisté, bledou září bytí,
kouzlem svým jistým nepoleká.
Pro milou
Opozdilou cestou, co zbylo
z toho sněného mýtu přesto,
v sítu času mírou zpětnou,
tvou dobou, z jasu směnného?
Dotek změn i to, co se skrylo
jen v koutek, s touhou vzletnou,
silou snění ve znění dohrou,
s tou svou zbylou, jako jmění.
Publikoval(a):
Litarts, 21.12.2023