Pocity
Pocity
Anotace: Když je jeden veden bohem - a ten druhý ne
Nemohouc se pohnout.
Ve tvé náruči se schovám a cítím se býti.
A cítím se býti tou, pro kterou jsi plakal ač chlapi přeci nepláčou, či se tak necítí ?
Jsem vším tím, pro co jsem já žila v domnění, že se chlapům líbí,
Jsem vším tím – co je na tmavé zdi tak bílí.
Nejsi zlý a nejsi bosí, máš rád modů a víš co se nosí, jen to co v hlavě máš mě dusí
Schováváš za víčky svou hradbu a mě říkáš jen zřídka kdy tu pravdu,.. -- protože víš, že se to nesmí.
Nejsi zlý a to mě děsí
Moje srdce mi říká, že jsi to ty, kdo mě povalí do trávy. A bude mi šeptat ty slova co slyšet chci..
Mám tě rád a sladce spi.
Jenže noční můry mě ze spánku budí a ty tam jsi. Nad hlavou máš svatozář a jsi.
Jsi tam jen ty. Ty a mé touhy si k tobě cestu najít – ale vím, že ty mi pořád budeš něco tajit.
Nechci to ... Nechci tu pravdu, kterou máš. Nejsem ochotná tu tíhu na sebe vzít – vždyť mě znáš ! Schovám se ve tvém náručí, když si těžká slova do mé hlavy cestu poručí.
Nejsem silná... Ty to víš...
Tak proč o mě pořád sníš ?
Tvá svatozář, sžírá mě zevnitř jako zášť, kterou cítím, když spolu jsme a děláme ty věci, které nejsou pro tebe správné. Ne teď, když spolu ještě nejsme právně.
Jsi to ty.. Žiješ pro něj a já ne. Jsi tím čím chceš být a já ne.
Tahám tě dolů – hluboko ke dnu.
Učím tě. Učím tě milosti a lásce. Milovat osobu, která není v jeho sázce s životem.
Jsem jen já svým pilotem.
Ty víš kam půjdeš až tohle skončí. Ale ptal jsi se mě ?
Kam půjdou lidé, kteří nejsou v milosti ?
Ne ? Nechceš mít tyhle starosti ? Chápu to.
Všichni žijeme podle libosti.
Publikoval(a):
Foxina, 22.4.2024