Naděje umírá poslední
Naděje umírá poslední
Nikde nic všude tma.
Žádný pohyb můj nic neznamená.
Do jaké ho směru já se vydám?
Jako ztracený poutník na pouti své si připadám.
Někde však konec mého trápení musí být.
Ale o konci nicoty zatím můžu jenom snít.
A tak jdu nikam obklopen ničím.
Jak je tohle spravedlnost, křičím.
Nic nejde změnit.
Už jen nad svými chybami můžu pěnit.
V zajetí svých myšlenek, naděje mizí.
Myšlenky na spásu teď mi připadají cizí.
V nicotě bloudím bez smyslu.
Kdo mě uvěznil do takového nesmyslu.
Nic nezměním, s ničím nic neudělám.
Nic už v tom životě neudělám.
Mělo to smysl?
Na co kdy žila moje mysl?
Kdo si mě bude pamatovat za sto let?
Nic jsem nikdy neudělal, nic sem se nenaučil neumět.
Publikoval(a):
Jezura777, 24.4.2024