Anotace: Jsem matkou...změny v mém životě jsou velké, báseň jsem psala půl hodiny hodně dlouho, snad jsem tak dlouho báseň nepsala nikdy....vždy je za pár minut, vteřin..A teď jsem přemýšlela nad změnami v mém životě a napsala toto:

Víla snivá
ach tak
ta je odvanuta
v dějinách
reality

Dále roste
kopretina upřímná
na louce
životních písní
v dechu kořenů
co stojí pevně při mě
drží a rostou
jak jen mohou
hrajou v šumu
děsí se hromu
a tančí v mé duši

Konec dějin
vílích hnutí
rostu jinak
jinak roste kopretina
další žití ji zalévá

Prší
a mě se stále líbí
deštivé tajemství

Pro vás znít
manželi a synku
zalijete Kopretinku

Jiřko mosty pojíš
tolik síly nosíš
realitou a vřelostí
rosteš v nás
babičko

Rodičové
s vámi planu v ledu
v dějinách našich
Pro vás spjata
s bolestmi našich
životů
pro vás bych umřela
docela
neb jste
rodná krev v růži života

Kamarádko
Maruško,Stáno, Magdo
půjdeme vrátky do pohádky
holčičí
a světy přátelství
naše srdce pohladí
neb krásné je být s vámi
i když... Magdalenko jen píšeme si
často mě podržíš v mých tajemstvích i
bolesti a radosti sdílíš
Víš...
Víš víc než myslíš

Přátelství je můj dech
teď chybí ve dnech
žít
ale jste vy tři přítelkyně
do deště slz a radostí
rozumíme si
ach mé kamarádky chybíte mi

Maruško
ráda Tě uvidím
víc u sebe Ti povím

Sťáňo ach já vím
naše louka kvete dál.

Publikoval(a): kopretina7777, 4.5.2024