HOSTINY
HOSTINY
vystínoval delfína na dně žíznivých loků
kde si růže objevovaly trny i z boku
sosal dál bdění z pránické louže
do svítání muže
bez souzení
rozmotal provázky osnovou z kůže
do konce hřbetu před ohnutím
někdy to klouže jak poloha po másle
už zbytečně nekrájí spočinutí
proměnil namasté za pozdravy z úrody
pro trochu pohody ve městě
jako tvrzení co se neumí potvrdit v lehkosti
jako zmeškané zívání na displeji
jako zavřené dveře pod postelí
kde se však může pohostit
Publikoval(a):
Martin Havlíček, 2.7.2024