Anotace: Mamka donesla po babičce věci, brečela jsem...A jsem unavená a sil a financí zoufale chybí...A tak jsem zase napsala bolavou báseň, musela sem , psaní básní mě teď přináší velkou úlevu

Sychravou náladou
v boli života
přítomností pádím

Věřím v dobro jenž
ctí nás
věřím v básní čas
ten bolavý hlas
vepíšu do stěn
v nás

Věřím v tu bránu
kam babička šla
se modlit navždy
za nás
v lepší čas

Věřím v poselství
kamarádky Stáni
nejlepší přítelkyně
k níž na vesnici jezdím
a faleš už nechci znát
čistotou duši Petra a synka
chci navěky milovat


A dnes sychravý je svět
chci žít a nemám sil
chci znít a sebe neslyším
tak v tichosti píši
dnešní den


A pak jako růže
odpočinout si
navěky
v klidu chci

Tiše usnout po podzimu
v zimě jak ta růže na sněhu
jenž jsem ji položila
aby krása zimu zdobila
to tak dávno je
a život dál si jde
a drží své otěže
lásky a bolesti
otěže minulosti
jenž nikdo nevrátí
a v nás jsou vepsány
vymezeny života časem
chvílí kdy umlknem

Publikoval(a): kopretina7777, 12.7.2024