Anotace: ....

Tak uvědomuji si stále více snad
že měla bych
vše méně brát...

Dětství Jarouška poselství naděje..
A vředy a rány bolí
víš, ty zlý co se zhojí

A za poselstvím
holubic je láska a volnost
co chtít víc

A moudrost slonů
a blahobytnost prasátek
těch chrochtajících tvorů
nevím proč je tak miluju
růžová prasátka snad štěstí přinesou

Moýlí tričko mám
a prstýnky motýlí co ráda nosívám
zvířátka ráda mám...

Do uší pošeptám že chci žít
a ne snít jen svůj sen
že život byl požehnán
dítětem Jarouškem
a tak není život můj a Petra tak sám
Petr anděl můj a manžel
a táta
A kamarádky dobré
též štěstí krásné

Ten kdo se mnou byl v roklinách
a znal můj strach
tomu ať Bůh žehná
že tam byl se mnou a ukazoval
že cesty vedou dál
z rokli vedou
odkud se člověk
vrací
děkuji že jste
světlušky naděje

Publikoval(a): kopretina7777, 25.7.2024