Den kdy zemřela poezie
Den kdy zemřela poezie
Až jednou poezie zemře
nadobro zruší svobodu slova
pak přijde okamžik revoluce
lid vyrazí do ulic zas a znova
až poezie jednoho dne zemře
budu již stár a nejspíš nemocen
možná se mi též pár slz do očí vetře
neboť můj život byl z poloviny promarněn
poezie umírá dovolte ať se ukloním
pokládám čerstvý květ na oltář mrtvých matek
kdo chce tak ať si s klidem od srdce zatruchlí
bloudím světem sám nevím jaký je můj úděl
poezie zkomírá a může za to současný systém
poněvadž síla slov dokáže proniknout k masám
třeba vám dojde jak jsem to celou dobu myslel
že směr k vlastní spáse marně zatím hledám
poezie zemřela však nikdo si na ni nevzpomněl
snad jen nostalgicky pár anonymních nadšenců
mnoho z nás se jí směje ať už prezident či premiér
ona přesto opět povstane... aby bojovala za pravdu
Publikoval(a):
Makaveli, 2.9.2024