Odkaz
Odkaz
Sleduji jak život kvapem spěchá
v době nepředvídatelných hrozeb
píši smutnou baladu básníka
co se nejspíš zmílil v lidech
touží nás smetánka vidět v rakvi
nebo je to všechno jenom vtip?
Odpověz prosím drahá mami
jestli bude vůbec ještě líp
či snad je mým osudem zemřít sám
tam pod spalujícím žárem slunce
než svou duši větru zanechám
snad k míru všech kultur dojde
ocitám se poblíž údolí smrti
mé srdce už dlouho nemá cit
osamocen přemítám uvnitř cely
zda-li pak to tak mělo být
chci líbat egyptské bohyně
od hlavy ke konečkům u nohou
zjistit zda jsem schopen říct "miluji tě"
věřím že bys byla skvělou manželkou
minulost daleko za námi
stihnul jsem dospět v muže?
Co nemá zrovna štěstí na ženy
sem tam utrousím nudné verše
jednou budu nadobro zapomenut
tak jako spousta dalších co už odešli
jsem uvnitř pořád chlapec bez úsměvu
tento svět mě svým vzezřením příliš netěší
v lidských pohledech ulpěl strach
někdo může být až k slzám dojatý
na zdech vidím otvor po kulkách
možná odkaz budoucí generaci
Publikoval(a):
Makaveli, 2.10.2024