Anotace: Jedny dveře se zavřou a další otevřou. Osud nás nasměruje sám.

Ten den co poznal jsem tebe,
mračna svá roztáhlo nebe,
z nebe na zem sestoupil anděl,
a já tebe před sebou uviděl.

Při pohledu do očí modrých tvých,
se mě hlava stále točí dnes,
miluji tvůj krásný milý smích,
tvoji ztrátu bych těžce nes.

Rád sedávám vedle tebe,
společně pozorovat nebe,
moje duše v temnotě byla,
jsi to ty, co zpět ji přivedla.

Miluji tvůj krásný něžný hlas,
poslouchat ho celý den,
přestal se i ve větru ohýbat klas,
snad není to jen sen.

Po nebi si naše srdce volně plují,
až se jednou jedno v druhé spojí,
v onen okamžik jsem osudu vděčný,
přeji si jen, ať plamínek náš je věčný.

Od života nechtěl bych už moc,
jen s tebou každou prožívat noc,
společně vedle sebe usínat,
a strastmi života se proplítat.

Publikoval(a): Martin16, 24.10.2024