Anotace: 4.5.2011

Poslouchej žalné kapky deště,
poslouchej sténající vánek,
tato symfonie nezpříjemňuje spánek,
nad životem se zamyslíš ještě.

V posteli ležíš sám, všichni jsme sami,
o okna klepají miliony kapiček,
tolik jako na světě slziček,
navěky nám zůstanou nezahojené šrámy.

Pozoruj mraky smutně-tvářící,
pozoruj slunce pomalu-vycházející,
též i tvé přátelé tě-milující,
'Vážím si jich natolik' musíš sobě sám říci.

Protože jen jednou žiješ...

Publikoval(a): UniQue_HaNy, 4.5.2011