Anotace: Verš (40.) ČÍM "SLOŽITĚJŠÍ" DÍLKO, TÍM MENŠÍ ZÁJEM!? O ČEMSI TO SVĚDČÍ. JE MI LÍTO.

Pro POVZNESENÍ DUCHA
radost sobě i vám dám
písmem putuji až k vám
Slova strojím do gala
což se hned tak nestává
Nový rým tvořit mám
Sám sebe se teď ptám
Kdy se do toho dám?
Teď to nevím ani sám
Však také Co z toho mám?
Na čele krůpěje potu
s verši tak na žebrotu
Píši, ale především
rád, že se bavím tím
Pro radost, nejen svou
i čtenářů, co si počtou
snad v počtu, až dvou
Tak ať se nám vede!
Kdo poezii nechce
směje se jí dokonce
nemějme je za pitomce
Připomínám Smát se
jde snadno a lehce
Otázka vznikla přece
Co tak inteligence?

Publikoval(a): Rudilein, 7.5.2011