Anotace: jednou takhle na velikonoční neděli...

Radostí mé srdce hoří,
plesá milostí Tvou, ó Pane,
přání jediné má,
ať hořet nepřestane
a navěky neumírá.

Nedej, ať Tě ukřižuji v sobě,
chci zpod kříže také vstát,
chci jít s Tebou proti době,
v níž nemohu se smát,
v níž nedokážu milovat.

Znáš každý můj pohled,
sčítáš každé oka mžiknutí,
a že jich bylo nespočet;
dáváš mi mnohá vnuknutí
a učíš milovat svět.

Radost je náhle všude,
i tam, kde byl včera pláč,
ať bohaté či chudé,
všechny svou láskou objímáš,
láskou, co neubude.

Dnes zrána, Pane, vstal jsi,
a s Tebou každý z nás,
nový život spásy
započali jsme zas.

Má ústa nemohou říci,
kolik díků v srdci mám,
však doufám, jsem věřící
a lásku Tvou znám.

Neproniknu těmi tajemstvími,
která jsi lidu skryl,
jen děkuji Ti a chválím
za to, žes svět vykoupil.

Publikoval(a): Baruet, 8.5.2011