Anotace: Pořád se mi o tobě zdá. Bylo nám krásně, ted už nemužu. Musím psát o tobě akorát básně.

Včera večer, než šel jsem spát,
myslel jsem na tebe a musel psát.
Nepsal jsem však esemesky
na psaní vzal jsem papírové desky.

O andílkách psal jsem básničku,
doufám, že tě zahřeje v srdíčku.
Zdál se mi o tobě zase krásný sen,
vezmu papír a zavzpomínám jen.

Sen začínal, že ze žlutého autobusu jsi vyskočila,
já byl v práci do večera, tak jsi doma zazvonila.
Nic netušíce, když jsem přišel z práce,
ležela jsi v postýlce a spinkala tak sladce.

Sedl jsem si do křesla a koukal na tebe,
nevěděl jsem, jestli jsem nepřišel do nebe.
V posteli mi ležel krásný andělíček,
já zavřel okno, ať mi neuletí do nebíček.

Co mám v té chvíli dělat, nevěděl jsem,
říkal jsem si, není to jen sen.
Do koupelny jsem pospíchal,
sprchou ledovou se postříkal.

Vrátil se zpátky a ty pořád tam,
nevěděl jsem, jestli přitulit se mám.
Ležela jsi tam a tak krásně a sladce dýchala,
odhrnul jsem peřinku a ty na sobě nic neměla.

Říkám si, hele na ty malé ťapičky,
a koukej jak má jemné nožičky.
Dívej, na tu hezkou prdelku
nechci už se koukat na telku.

Ten její krásný pupíček,
je jak malý knoflíček.
Prsa tvá, jsou hrozně nádherná,
až se tají dech a lámou kolena.

A ty tvoje roztomilé tvářičky,
jsou překrásné jak růžičky.
Rtíky máš jako sladké maliny,
zamilovat se nemůžu, už do jiný.

Koukám na ty drápky a ten tvůj překrásný čumáček
andílek normální to nebude, to je anděl rošťáček.
Zajímalo by mě jaké má očíčka,
tahle malá a překrásná kočička.

Jak mám vzbudit tuhle dívenku?
Už vím, dám ji krásnou pusenku!
Hmm, jak je dobrá a sladká jako med,
ty malé pilné včelky, musí tiše závidět.

Když očíčka její se otevírají,
srdce mi buší a dech se tají.
Ty jsou krásné, to jsem ještě neviděl,
zamotala se mi hlava a já posadil se na prdel.

Najednou andílek můj se vypařuje,
podívám se ven a denní světlo vyzařuje.
Teďka vím, že to byl jen,
o tobě překrásný sen.

Publikoval(a): Davidss, 10.5.2011