Anotace: Jedna z básní Snít a toužit bezbolestně?

Snít a toužit bezbolestně? Nemožné když tolik předbíhá mě, čím víc se namáhám tím vzdálenější.Dosáhnout jediného pramínku co kroutí se a směje každému a nejvíc mně .Jak srovnat se stím mám? Jak Paris pro krásnou Helenu dobýt Troju? Zajít až tam?
Ne to nestačí, i kdyby celý svět padl kvůli jedné ženě,
ty stále stojíš dál tak čistá a usmíváš se tak nedotčeně.
Ne jak dobyvatel, ale spíš Don Quichot kterému se celý svět jen smál,
tak zoufale si připadám.Jak nazvat to mám?
Náklonost co bolí?Jak růže, proč má trny?
Čím pevněji ji svírám,tím hlouběji se noří
Proč Já nemám právo utrhnot ji?
Na to tu je vždy ten druhý.
A já opět stojím opodál
a jak uhranutý říkám si už to zbal.
Co zbylo mi za zbraň? Upřímnost? Ale tu nedokážu použít.Tak obratně s ní zacházet, kde jsem to viděl? Snad v Koloseu kde ač odvážlivec pod jedinou ranou padá a jak jinak, musí umřít
pro nelítostný palec otočený dolů .
Prosím ušetři mne, a já s tou úlohou se smířím.
Navěky Tvůj anonym

Publikoval(a): Skol, 26.5.2011