NEVYSLYŠEN a CHYBÍŠ MI
NEVYSLYŠEN a CHYBÍŠ MI
NEVYSLYŠEN
Sklonil se hluboce
vylil´s i své srdce
zbořil ochrannou hráz
nabídl duši i ruce
co z toho teď máš
Stále však nebereš
ani tolik co dáš
CHYBÍŠ MI
když s tebou jsem a mluvím
taju, jako ve slunečním žáru
Jsem-li sám, o tobě nic nevím
cítím se obětí v dravců spárů
Stále potřebuji tvé pohlazení
polibek, tvou obojakou lásku
Jsi aktivní a v jenom kole
pro mne jsi nejen úrodné pole
ale i jeden ze zlatých klásků
Publikoval(a):
Rudilein, 27.5.2011