O lásce, vině i ospravedlnění
O lásce, vině i ospravedlnění
Tak si tu skládám básničky
O lásce vině i krutosti
Mám tě sice moc rád ale už
Se kvůli tobě trápit nehodlám
Jednoho dne v úterý jsem se
Cítil smutný a opuštěný
Přišla jsi ke mně domů
Byl jsem hodně šťastný
Byla jsi na mě hodná ,zbavila
Jsi mě moje žásti
Jsme jen obyčejný kluk
Ale díky tobě jsme se cítil jak
Jak princ na bílem koni s velkým
lukem a ty si to brala jen se smíchem
Dala jsi mi něhu a já tobě lásku
Byl jsem z tebe mimo , ale proč jsi
To brala jen jako sázku?
Byla jsi pro mě jako víla ,která
Mi dala chuť žít po mým velkým stresu
Škoda jenom ,že jsem byl skoro
Pořád v časovým presu
Když jsi mi umírala pod rukama
Po ty autonehodě tak jsme se ptal
Boha proč odebral mi tě
Kupoval jsem si pistoli
Ale chyběl mi byť jedinej náboj
Ještě že jsem chytl ten
Nezhoubnej nádor
A byl jsem rád že už brzo
Půjdu tam nahoru
Za tebou k milým andělům
A že uvídím tvou
Nádhernou tvář
Tunel a pak svatozář
Tak jsme ti složil básničku
A doufám že se ti bude líbit
Protože jsme u ní uronil velkou slzičku
A chci ti jí tam nahoru věnovati
Publikoval(a):
kočítko D., 31.5.2011