Anotace: Asi trochu divný téma. Ale ještě koncem 90. let to byla denní realita Pražského hlavního nádraží.

Padlí andělé
z nádražní haly
viděly jen peníze
sami sobě lhaly.

Celý dny tam stály
a čekali na svůj kšeft
s každym dalšim kořenem
bortí se jim svět.

Jejich duše pláče
jako kořen mandragory
jak flákotu masa
svoje těla prodávaly.

Už to nesnes dál
perspektiva nula
droga duši ošidí
stříkačka se zabodnula.

Vyhaslej pohled
rozřezaný žíly
s bžitvou v ruce končí děj
našel cestu k cíli.

Publikoval(a): ZENITZERO666, 10.6.2011