Šepot vesmíru
Šepot vesmíru
Anotace: Co je to láska, tento tajemný atribut života? Mnoho lidí, ještě více rozdílného prožívání v samé věci. Kde začíná svoboda a kde svázanost emocemi?
Ležel tiše pod noční oblohou,
měkký vítr v jeho vlasech se plazí,
mysl byla stále s jednou osobou,
i když oči ve světlech hvězd se ztrácí.
Nechal odeznět v hlavě šepot,
když vesmír se k němu naklonil,
teď slyšel jisker zlatých tepot,
v koutku oka slz pár uronil.
„Co Vesmíre dělá? V postýlce už spí?
A jak daleko nyní může být?“
Stále moc ji miluje, v hloubi duše ví.
Ani oči hvězd nemohou ji ulovit.
Když leží pod nebeskou klenbou,
je to jiné, je mu mnohem blíž,
jako když dva potůčky v jeden vejdou.
Kde jenom je, kde je její skrýš?
„Proč strádáš nad něčím, co už máš?
Kdo ti co zas namluvil?
Vždyť láskou nevezmeš, ale dáš.“
Vesmír k němu promluvil.
Publikoval(a):
Septi, 21.6.2011