Anotace: Fikce, či pravda?!

Bylo to, jak čistý průstřel srdcem,
jak když se pes stane horolezcem,
byl to pro mně šok, který stál za to,
čím víc mi tě je od té chvíle líto,
tím, čím si procházíš, bych nepřál nikomu,
hlavně hlavu vzhůru a jdi na chvíli pryč z domu,
radil jsem ti, ale asi ne dobře,
nedonuť prodat duši a sebe dovést k prohře,
jsi silná, ještě mladá a chytrá slečna,
jsi tak zvláštní, jak dráha mléčná,
tvé oči září jak lampiony, na obloze,
nejsi jen holka, co si kluk vyhledá v dnešní příloze,
s tím co prožíváš, ti nemohu nijak pomoct,
mužeš se tomu postavit a s přáteli to přemoct,
zavři oči, jak jsem ti včera psal,
zapomeň na to, jako kdyby se ti bludný sen zdál,
děkuji Ti, že ses ozvala,
do svého kruhu starostí mne pozvala,
k jeho prolomení mě vyzvala,
ale sama ses v tom zamotala,
teď nevíš kde co by si dělala,
sama v sobě uzamčená,
sama sebe by si nezachránila,
nečekej až bolest bude jen všední,
nečekej na den, kdy se v tvém srdci rozední,
musíš své pocity přemoct k prohře,
pak se ti uleví, poté ti již bude dobře,
sám nechápu, proč za chyby musí zaplatit srdce,
přitom, když se naše city druhé půlce chovají vradce,
pak nastává okamžik, kdy nálada klesne prudce,
a ten druhý je za chudáka, je z něj rázem vůdce,
chyby jsou hádky, pomluvy a lži,
do těchto pocitů se prosím nikdy nevži,
nejhorší zbraní je sám sebe soucit,
rozchod je hrozný, vím, znám ten pocit,
vzchop se a začni dále žít,
neměla by si doma zkrčená v posteli být,
vytáhni někoho ven a směj se s ním,
tím, bolest už nebude pro tebe ničím zlým,
hodně štěstí, hodně všeho,
žij život jak s ním, tak i bez něho!

Publikoval(a): DJ PatricK El., 29.6.2011