Ztracený
Ztracený
Smrt jméno své do duše ti vryla
nepřítel najednou tak sladkým se stal
ze strachu z ní jen vzpomínka zbyla
válčit s ní?
Tak to už jsi vzdal.
Láska je to co stále ti schází
věřit a milovat
tak těžké je to
zas nějaká touha do duše ti vchází
a prosí tě
"No tak už vzdej to!"
Láska a smrt
kdo z nich bližší je ti
ta prokletá touha ztratila směr
ta tvoje zmatenost z těla srdce rve ti
a duše je plná jizev a děr.
Chceš lásku ale utíkáš před ní
nechceš smrt ale k sobě jí zveš
rozhodnout se snad tak těžké není
je mi tě líto
vždyť nevíš co chceš.
Publikoval(a):
SrdceNaDlani, 7.7.2011